Hned druhé kolo čerstvě obnovené domácí ligové soutěže uspořádali hráči nového pardubického týmu. A to se vší parádou. Kdo by čekal skromnou školní tělocvičnu a hrstečku diváků tísnících se na švédské bedně, ten by byl naprosto vedle. Naše tři mužstva se utkala v tom největším pardubickém sportovním baráku, tedy v původně hokejové ČEZ Aréně. Pochopitelně ne na ledě, ale na palubovce připravené pro pardubickou BEKSU a její extraligové utkání s nedalekým Kolínem. Zatímco pardubičtí hráči běhající po svých svého soupeře hladce přehráli, ti na kolech to měli o poznání těžší. Posíleni o brněnského Radima Reichla prohráli poměrně těsně, tedy o deset bodů, s frýdeckým týmem a o poznání více, o bodů třicet, s týmem brněnského Hobitu. I díky Radimovi, ale bylo vidět posun kupředu. Vždyť při svém debutu v soutěži prohráli rozdílem daleko vyšším.